Partneři vegan a masožravec/Relationship with vegan

Ahojte všichni.

Ano. Vím, že jsem byla teď hrozně zaneprázdněna jinými starosti, nežli byla péče o blog. Mělo to své důvody. Přijměte omluvu a pojďte se se mnou vrhnout na další z těch článků, který asi každého Vás zajímá.

Sedím si tu takhle u snídaně, která se mimo jiné skládá z jáhlové kaše a čokoládového proteinu a čaje s datlovým sirupem, a přemýšlím, kterým z těch bezva budoucích článků Vás dnes obohatím. Zjistila jsem, že většinu z Vás víc než to, co si mohou načíst o veganství na internetu, zajímá více soukromý život. Když je to v rámci mezí, proč ho nenabídnout k nahlédnutí. Takže Vás dnes čeká první článek na téma "Relationship with vegan".

S přítelem jsme dva roky. Já s ním začala chodit ve stavu masožravce, on se mnou ve fázi úplného vegetariána. Znal mě takovou již předtím a neviděl ve stravovacím rozdílu žádný důvod, proč by se mnou neměl být. Zastává totiž podobný názor jako já. Vůli ještě nemá takovou, ale k tomu přejdu později. Jelikož každý z nás ještě bydlí u rodičů, neměli jsme s vařením žádný problém a pokud jsme šli někam do restaurace, vždy se tam pro mě něco našlo.

A tak šel čas dál až..............

jsem s vlastně jednoho krásného dne dozvěděla, jak to vlastně chodí v mlékárnách i ve vaječném průmyslu (vajíčkům jsem nikdy moc neholdovala) a už se to vezlo. (pro zajímavost jak jsem se stala veganem najdete zde). Probíhali dlouhosáhlé rozhovory na téma veganství a na jeho přechod. Popravdě, problém s tím neměl, akorát se musel učit stejně jako já, pozorovat a číst složení potravin. Občas pěnil (i přes snahu, aby to nebylo vidět) jak byl zoufalej při přípravě věčeře, ale nikdy to nekomentoval. Naše chody se staly úplně rozdílnými.Nakupovat si chodíme spolu a dokonce mu občas něco veganského padne do košíku taky.

Důkaz, že si můžeme dopřát prima večeři.

A jak je to teď.............

22.2.2016 jsme oslavili své druhé výročí. On pochopil jak to je a bude, a já, že mám vedle sebe toho nejúžasnějšího tvora na světě. Spousta veganů si teď možná říká, že vztah s masožravcem by nepřežili. Já veganství beru však jako životní styl se spravedlností a svobodou pro "všechny" tvory této planety. On je totiž osobou, kterému nevadí čekat a koukat se 3 hodiny na to, jak si vybírám jídlo. On je osobou, kterej se začertí když na mě padne otázka "a ty jako nejíš ani ryby"?. On je člověk, který po přivezení objednávky z restaurace zvedl telefon a pohádal se s číšníkem, proč mi přivezli kuře. On je člověk, který se mě zastane, když má na veganství někdo keci.

Jak to (ne)klape?

On je smířený s tím, že na maso nesáhnu a bude si vařit sám a já, že se nikdy nenaučím maso vařit.
On ví, že miluji čokoládu bez mléka, já vím, že on klasickou milku.
Zjistil, že jsem vyřadila lepek, ale nevadí mu to.
On je smířený s tím, že prostě miluju zvířata - víc než lidi.

On totiž dokáže masožravcům už v dnešní době vysvětlit "kde beru bílkoviny", lépe nežli já. Dokáže se zajímat o moje vaření. Chce ochutnávat moje jídla, chce se v této oblasti vzdělávat. Chce a má snahu mě vyvarovat styku s něčím "zvířecím". 

Občas zjistíte, že správným partnerem není ten, kdo zastává stejný životní styl a napomíná druhého, ale ten kdo podporuje Vaše rozhodnutí a miluje Vás i s tím, co si ponesete celý život. Protože naším cílem je veganství šířit a protože nejlepší věta, kterou jsem od něj za poslední dobu slyšela byla........."Zlato........ myslím, že bych to hecnul a zkusil to maso nejíst"

Mějte se krásně, Vaše Ellie